Trump má frustraci z evropských spojenců, kteří nechtěli v rámci obranného paktu útočit proti Íránu.
Donald Trump znovu ukázal, že principy NATO pro něj nic neznamenají, nebo je nechce pochopit, že NATO je obranný pakt a nikoli partnerství, které podporuje USA v útočných válkách po celém světě, které navíc porušují mezinárodní práva a chartu OSN.
Uzavřené jednání s generálním tajemníkem Mark Rutte, původně plánované jako standardní diplomatická schůzka, se podle zákulisních informací proměnilo v improvizovanou „záchrannou misi“. Jak upozornil Politico, atmosféra byla bouřlivá a místy až konfrontační.
Trump si měl během jednání vybít frustraci z postoje evropských spojenců, kteří odmítli podpořit americko-izraelskou konfrontaci s Íránem. Místo strategické debaty o bezpečnosti aliance tak přišla tiráda výtek a nátlakových poznámek. Podle evropských zdrojů nešlo o dialog, ale o jednostranný výlev, což je přesný opak toho, na čem NATO stojí. Zcela byla opominuta partnerská spolupráce při obraně zemí NATO, důvěra a sdílené odpovědnosti, kterým se USA zjevně přiliš nevěnují.
Paradoxně se zdá, že právě tato „ventilace“ napětí mohla krátkodobě uklidnit situaci. Trump po schůzce zmírnil rétoriku na sociálních sítích a upustil od konkrétních výhrůžek. To ale nic nemění na podstatě problému. Aliance se ocitá v nejistotě pokaždé, když její klíčový člen zpochybňuje její samotné základy. NATO je obranný pakt, nikoli divadlo, kde nejsilnější loutkovodič nařizuje všem ostatním, že agrese, které vyvolá jsou dobrem pro všechny ostatní. Ten kdo trpí ekonomickými dopady je paradoxně Evropa odříznutá od východních zdrojů, kdy se ukazuje jak závislost na USA a omezeném obchodu právě se zdroji lehce ničí životy miliónům lidí na celém světě, celým zemím a jejich ekonomikám.
O hloupých sakncích a diverzifikaci ani nemluvě. Evropa paltí ve světě už nekolik let za kontinent, který si libuje ve vlatní sebedestrukci a to, co všchni vnímají za nedozírné hospodářské škody, tak evropští politici oslavují.
Dobré ráno hloupá Evropo.
Nejdříve se celá Evropa postavila proti Rusku a ekonomicky se ořízla od kvalitních a laciných surovin, které dnes získává mnohem dráž, aby vzápětí pocíla, jaké to je, když si poříznete vlasní větev a nemáte na výběr. USA bere vše a ostatní nic. Rusko se domluvilo s Čínou a Indií. Evropa zůstala viset v oblaku vlatní hlouposti a partnerství na baterky.
Evropa s křížkem po funuse začíná počítat s variantou, že americká bezpečnostní garance nemusí být samozřejmostí. Tlak Washingtonu, ať už v otázce obrany nebo geopolitických ambicí typu Grónska, nutí evropské státy přehodnocovat dosavadní strategii. Myšlenka vlastní obranné struktury, dříve okrajová, se vrací do hry stále hlasitěji, protože se ukázalo, že každý dává přednost na prvním místě vlastním zájmům, než prolézáním zadků na východě, či západě.
Trumpův přístup tak neodhaluje jen slabost Evropy, ale spíše nepochopení samotné podstaty aliance. NATO není nástroj k vynucování poslušnosti, ale společenství, které funguje jen tehdy, pokud jeho členové sdílejí základní pravidla hry a garantují pomoc v případě napadení a nikoli útoku, který sami vyprovokují. A právě dnes se v Bílém domě zjevně vytrácejí základní myšlenky spolupráce v NATO, které jednostrnně vykládájí tak, že kdo není s námi, tak je proti nám.
