Další skandál, výnosný obchod s veřejným majetkem ve Znojmě ve propěch členky ODS.
To je další příběh ODS, prolezlé korupcí a klientelismem, kde se opět bude ptát policie na to nevysvětlitelné a pro veřejné rozpočty nevýhodné. Veřejná budova prodaná pod cenou, změna územního plánu během několika týdnů a zisk v řádu stamilionů.
Případ prodeje bývalé ubytovny nemocnice ve Znojmě člence ODS ukazuje na vážné slabiny v kontrole nakládání s veřejným majetkem a znovu otevírá otázku, zda se politické prostředí skutečně očistilo od praktik, které měly po roce 1989 zůstat minulostí. Kauzy ODS ukazují na systémové zlodějiny, zvrácené podvody, lži a korupci podpobající se struktuře organizované mafie a nikoli politické straně, která pracuje pro občany, které má zastupovat.
Možná součet kauz opakované tresné činnosti členů ODS by vydal k vytvoření žaloby na zákaz takové strany v demokratické společnosti.
Od nemocniční ubytovny k developerskému projektu
Nemovitost, kterou vlastnila krajská nemocnice Znojmo, byla v roce 2021 prodána soukromému zájemci za 38 milionů korun, přestože znalecký posudek objekt ohodnotil pouze na 14,7 milionu korun. Kupujícím byla firma Hippoinvest, spojená s podnikatelkou a zároveň členkou ODS Veronikou Kachlíkovou.
Krátce po převodu nemovitosti do soukromého vlastnictví schválilo město Znojmo změnu územního plánu, která umožnila výstavbu bytových domů. Hodnota celého projektu je nyní odhadována na více než 150 milionů korun.
Klíčová role místních politiků ODS
Zásadní roli v případu sehrál tehdejší místostarosta Znojma a člen ODS Karel Podzimek, který měl podle svědeckých výpovědí Veroniku Kachlíkovou osobně doprovázet na jednání krajského majetkového výboru, kde se o prodeji rozhodovalo.
Podzimek následně figuroval i při prosazení změny územního plánu. Veřejně přitom tvrdil, že o skutečném zájemci nic nevěděl. Svědectví i časová souvislost obou kroků však tato tvrzení zpochybňují.
Policie prověřuje, ODS zatím bez reakce
Kriminalisté se případem zabývají pro podezření z možného zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinností při správě cizího majetku. Politická strana ODS k případu nezaujala veřejné stanovisko. Stejně tak se dosud nevyjádřilo ani vedení města Znojma či Jihomoravského kraje.
Podle expertů může být celý sled kroků formálně legální, ale eticky a společensky zcela nepřijatelný. Prodej veřejného majetku v situaci, kdy zástupci samosprávy zároveň aktivně pomáhají jeho novému využití zhodnotit, vytváří silné podezření na klientelismus.
Co případ odhaluje
Znojemská kauza ukazuje tři zásadní slabiny systému:
-
Nedostatečná kontrola veřejného majetku – samosprávy často postrádají pojistky proti spekulativním transakcím.
-
Zranitelnost územního plánování – územní plány lze měnit v krátkých lhůtách bez širší veřejné debaty.
-
Absence odpovědnosti politických stran – politické vedení není ochotné nést odpovědnost za jednání svých komunálních zástupců.
Případ ze Znojma není pouze o jedné nemovitosti, ale o způsobu vládnutí. Ukazuje, že propojení mezi veřejnou mocí a soukromým ziskem stále funguje – často skrytě, ale s obrovským dopadem na veřejné zdroje a důvěru společnosti.
Bez politické vůle k transparentnosti a bez důsledného vyšetření zůstane tento případ jen dalším v řadě. Dalším tichým signálem, že pravidla hry se mění jen pro ty, kdo je píší.
fotokoláž_znojmo_kachlikova_ods
