Zatímco premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) sebevědomě hovoří o „zlepšujícím se hospodářství“, realita, kterou nově prezentuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mluví zcela jiným jazykem a rozhodně ne lichotivým. Podle aktuálního výhledu OECD českou ekonomiku letos čeká růst pouhých 1,9 %, přičemž ještě nedávno se očekávalo 2,1 %. Pro příští rok se pak výhled zhoršuje z 2,5 % na 2,2 %.
Z těchto čísel je zřejmé, že optimistické proklamace členů vlády nemají oporu v ekonomických datech, ale spíše v přáních a potřebách předvolebního marketingu Fialovo vlády. Loni česká ekonomika rostla o pouhé jedno procento – a pokud je toto důvodem k oslavám, pak jsme v bodě, kdy je třeba si nalít čistého vína.
Astronomický dluh bez výsledků
Každý ví, že Fialova vláda zavlekla Českou republiku do rekordního zadlužení, jehož tempo nemá v moderní historii obdoby. Státní dluh od nástupu současné vlády narostl o 1,1 bilionu korun a dosáhl celkových 3,1 bilionu korun, a to bez započítání úroků. Přestože vláda slibovala konsolidaci veřejných financí a „zodpovědné hospodaření“, skutečnost je zcela opačná.
Otázka tedy zní: Kam tyto peníze šly? Do infrastruktury? Do školství? Do podpory podnikání? Místo toho jsme svědky snižování veřejných investic, stagnace životní úrovně a klesající důvěry lidí ve stát. Veřejné služby se zhoršují, zdravotnictví a školství čelí krizím, a inflace spolu s rostoucími životními náklady drtí domácnosti. Politický podvod, který za čtyři roky politici SPOLU předvedli je dnes nejen doložen jako rána pod pás pro voliče, ale stále více ničí kvalitu života úplně všech, kteří žijí mimo uměle živenou pražskou kavárnu.
Herci na místo přijetí odpovědnosti
Zarážející je i způsob, jakým koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vede svou kampaň. Místo reálných výsledků a odborných argumentů nastupují herci a umělci. Namísto snahy oslovit voliče na základě faktů se sází na emoce, zjednodušení a tváře z televizních obrazovek. Herečka Iva Pazderková „za honorář“ ochotně hraje roli, kterou jí scénář přikáže. Klidně si zahraje na chytrou horákyni nebo pohádkovou babu jagu. Jenže politika není komedie pro všeho schopné herce a rozhodně to není ani pohádka pro mále děti.
Znepokojení občané a odborníci sledují, jak hluboko se propadl politický marketing v České republice. Namísto seriózní diskuse o budoucnosti země, strategii růstu či konkurenceschopnosti, slyšíme v kampaních floskule, které lze během několika sekund ověřit a odhalit jako polopravdy, či dokonce lži. Hlavním Fialovým tématem je válka na Ukrajině, se kterým v podobě humanitární pomoci nemá mnoho Čechů problém, ale špinavé kšefty se zbraněmi, kazy, kde politici kradou jako straky, navyšující se dluhy do nekonečna si mnoho lidí žijících z práce z ruky do úst už nedokáže dost dobře představit jako perspektivu pro sebe a už vůbec ne pro své děti.
Ztráta důvěry
Důvěra občanů v politiku je jedním z klíčových pilířů demokracie. Pokud je však nahrazena propagandou, lacinými gesty a ignorací reality, společnost se dostává do nebezpečného bodu. Fialova vláda měla příležitost čelit výzvám a vést zemi odpovědně k prosperitě a lepší kvalitě života jak to dělají naši sousedé a spojenci. Na místo toho zvolila cestu PR kouzel politických čarodějů, státního zadlužování a přehnaných slibů. Z toho nemůže mít radost každý, kdo má všech pět pohromadě.
Je načase, aby voliči přestali věřit kampaním a začali posuzovat politiky podle činů a hlavně podle výsledků, které za sebou zanechávají v podobě hodnot a lepšího žití, a nikoliv dalších senzačních slibů, kterým už nikdo se zdravým rozumem nemůže ani na vteřinu uvěřit.
