Benešovy dekrety jsou souborem prezidentských dekretů vydaných prezidentem Edvardem Benešem během druhé světové války a bezprostředně po ní (1940–1945) k obnovení Československa a uspořádání poválečného státu, které řešily i konfiskaci majetku Němců a Maďarů a znárodňování. Jsou právně platné, ale dnes právně neúčinné (potvrzeny Ústavním soudem). Ačkoliv zůstávají předmětem politických a historických diskusí, zejména v souvislosti s poválečným odsunem sudetských Němců, kteří si nárokují majetek v České republice.
Má Česká republika zrušit ve prospěch Německa Benešovi dekrety?
HLASUJTE ZDE…
Německo dluží Čechům mnohem víc.
Proti tomu ale stojí české zlato a zpaplacení poválečných reparací, o tom němci už tak hasitě nemluví.
Většina zlata, které zůstalo v trezorech Národní banky (cca 6,4 tuny) bylo 12. června 1940 odvezeno Němci do Berlína. V témže roce byla také převedena na Německou říšskou banku cca 1 tuna zlata, která se nacházela v autonomní správě Akciové společnosti, dříve Škodových závodů v Plzni a Zbrojovky, Brno.
Z nalezených 336,5 tun zlata bylo možné uspokojit asi 65 procent uznaných nároků. Do roku 1952 bylo vráceno celkem 266 tun zlata.
Na letišti ve švýcarském Curychu přistála 20. února 1982 letadla z Washingtonu a Londýna. Na palubách tří letounů Tu-154 se nalézalo 18 460 kilogramů zlata, jehož hodnota se v té době blížila 250 milionům dolarů. Jejich dalším cílem bylo nejprve pražské letiště Ruzyně a pak trezory tehdejší Státní banky československé.
Válečně reparece jsou stále Německem nevyplaceny Polákům a Čechům.
Má Česká republika zrušit ve prospěch Německa Benešovi dekrety?
HLASUJTE ZDE…
