Americký úder na Írán. Trump čelí kritice i pochvalám, Chameneí dříve upozornil na tvrdou odvetu

Blízký východ zažívá největší eskalaci od války v Iráku. Spojené státy v noci z 22. na 23. června provedly masivní letecké údery na tři íránská jaderná zařízení, čímž se otevřeně zapojily do probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Česká media neví, co mají papouškovat, když USA jako agresor napadly Irán.

Vše začalo 1. dubna 2024, kdy Izrael bombardoval íránský konzulát v syrském Damašku. Útok si vyžádal životy několika vysoce postavených členů Íránských revolučních gard a vedl k odvetným íránským raketovým útokům na izraelské území. Konflikt od té doby eskaloval a v červnu vyvrcholil nečekaným zapojením Spojených států amerických.

Podle amerického ministerstva obrany byla operace provedena bez oficiálního vyhlášení války. Kolem 23:00 SELČ odpálila americká jaderná ponorka více než dvacet střel Tomahawk na íránské jaderné zařízení v Isfahánu. Krátce poté, ve 00:40 SELČ, bombardér B-2 zasáhl zařízení ve Fordu dvěma hlubinnými bombami GBU-57 „bunker buster“. Dalších 14 bomb stejného typu následovalo během následujících 25 minut.

„Írán na cestě tam ani zpět na naše letouny nijak nereagoval,“ uvedl generálmajor Caine na brífinku, přičemž dodal, že všechny stroje se vrátily bez ztrát.

Prezident Donald Trump následně označil operaci za „velmi úspěšnou“ a podle šéfa Pentagonu Petea Hegsetha byly „zásadní prvky íránského jaderného programu zničeny“.

„Tichý, chladnotrevný, lstivý a pečlivě promyšlený“ zásah bez výstrahy lze srovnat útokem na Hirošimu a Nagasaki

Rozhodnutí USA provést úder bez varování a bez deklarace války vyvolalo u některých analytiků a historiků mrazivé asociace. „Celý zásah působil chladnokrevně, bez varování. podobně jako svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945,“ uvedl pro média vojenský analytik dr. Samuel Lowe. V obou případech došlo k náhlému použití ničivých zbraní s cílem zastrašit protivníka a ukončit potenciálně dlouhodobý konflikt dřív, než začne.

„Je to další moment v dějinách, kdy Spojené státy použily masivní sílu bez konzultace s mezinárodním společenstvím. Rozdíl je v tom, že tentokrát se nejedná o jaderné bomby, ale o technologii, která je schopna způsobit obdobné strategické škody,“ dodal Lowe.

Kritika i podpora doma i v zahraničí

Trumpovo rozhodnutí spustit útok bez předchozího schválení Kongresu vyvolalo v USA bouřlivou politickou debatu. Zatímco většina republikánských zákonodárců prezidenta podpořila jako „rozhodného vůdce“, demokraté jeho krok označili za protiústavní a vyzývají ke kongresovému vyšetřování.

Mezinárodní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Ruské ministerstvo zahraničí útoky USA důrazně odsoudilo jako „porušení mezinárodního práva a Charty OSN“. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv obvinil Trumpa, že „zatáhl Spojené státy do další války“, a připomněl, že do úřadu nastoupil s obrazem mírotvůrce.

Zároveň je třeba dodat, že Írán v minulých letech podporoval ruskou agresi na Ukrajině – mimo jiné dodávkami dronů – což ještě více komplikuje mezinárodní postavení islámské republiky.

Obavy z širší války

Zatím není jasné, jak Írán zareaguje. Vůdcové země zatím útoky veřejně nekomentovali, ale očekává se tvrdá odpověď, buď vojensky, nebo prostřednictvím asymetrických útoků prostřednictvím svých spojenců v regionu (např. Hizballáhu či jemenských Húsíů).

Bezpečnostní analytici varují, že válka mezi Izraelem a Íránem se může rychle přelít do širšího regionálního konfliktu, do něhož by mohly být zataženy nejen Spojené státy, ale i další země Blízkého východu.

Spojené státy se po letech relativní zdrženlivosti opět přímo zapojily do vojenské operace na Blízkém východě. Tímto krokem se svět ocitá na prahu nové geopolitické krize, jejíž důsledky zatím nelze plně dohlédnout.