Skandál excesivního materialismu bujícího pod vedením Kupky (ODS) na rezortu dopravy odhaluje ÚOHS
Další ostuda ODS na rezortu Dopravy. Kartel, mlčení a absence sebereflexe. Vláda Petra Fialy dál trpí nemocí ODS, kterou je infikován rezort dopravy pod vedením Kupky z ODS.
157 milionů korun. Taková je výše pokuty, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nově uložil šesti firmám za kartelové dohody v oblasti železniční infrastruktury. Jde o zakázky z rezortu dopravy, který jak jinak řídí právě Občanská demokratická strana, prostřednictvím odborníka na média Kupky.
Případ je ze stovek zvrácených, loupeživých akcí, jen dalším důkazem toho, že tam, kde má ODS vliv, bují netransparentní praktiky, klientelismus toho nejhrubšího zrna a veřejné peníze zde mizí podezřele rychlým tempem, dnes turbo utrácení většina členů ODS realizuje na státní útraty formou dluhů, takže lidi kromě lumpáren čekají ještě navíc tučné úroky.
Nejde přitom o ojedinělý exces. Od dob polistopadové privatizace, jejíž „podnikatelský duch“ je ODS dodnes připisován, až po současné vládní tendry, se linie nerespektování veřejného zájmu příliš nemění. Firmy AŽD Praha, MONZAS, První SaZ Plzeň a další manipulovaly veřejnými zakázkami na signalizační a zabezpečovací zařízení mezi lety 2015 a 2021. Zakázky přitom spravovala Správa železnic, tedy státní organizace.
Kdo má odpovědnost? Samozřejmě – firmy byly potrestány. Některé přistoupily na narovnání a díky tomu si snížily pokuty. Jedna dokonce využila program shovívavosti, a tak místo odpovědnosti dostala slevu. A politici? Mlčí. Především pak ti z ODS, kteří mají tento rezort v gesci a jejichž dlouhodobý vliv je prolezlý klientelismem.
Ministr dopravy Martin Kupka, stejně jako premiér Petr Fiala, situaci nijak veřejně nekomentují. Jejich rétorika se nadále soustředí na „zodpovědnou vládu“, „modernizaci Česka“ a „strategické investice“. Ale co když jsou tyto investice jen jiným slovem pro veřejné zakázky, jejichž prostřednictvím si mezi sebou firmy „rozdělují koláč“?
Kde je sebereflexe ODS? Zkušenosti ukazují, že by bylo naivní ji očekávat. Strana se dlouhodobě profiluje jako obránce podnikání a trhu, ale opakovaně toleruje, případně přímo vytváří, podmínky pro neprůhledné hospodaření s veřejnými prostředky. A když se na to přijde? Místo omluvy nebo odchodů z funkcí následuje mlčení, mlžení nebo odvádění pozornosti.
Premiér Fiala s oblibou kritizuje opozici za populismus a ohrožování demokracie. Ale co víc ohrožuje důvěru veřejnosti v demokratický systém než vědomí, že státní zakázky jsou předmětem dohod za zády občanů – často pod patronátem stran, které mluví o odpovědnosti?
Mlčící vláda, mlčící Foltýn
Za normálních okolností by podobný případ měl vyvolat bouři. Vláda, která se prezentuje jako protikorupční a hodnotová, by měla okamžitě jednat. Ale místo toho je ticho. Hlavní vládní mluvčí Vladimír Foltýn – jindy aktivní ve své roli „provládního komunikátora“ – tentokrát zůstává zcela zticha. Jak výhodné.
